Pedagogická fakulta

Poříčí 7

Budova byla postavena podle projektu technického oddělení Moravského místodržitelství v letech 1914-1916 pro druhou státní německou reálku. Svému původnímu účelu však nikdy nesloužila, v letech 1916-1918 v ní byla zřízena vojenská nemocnice a poté sloužila československé vojenské správě. V roce 1919 byl přidělena Ženskému státnímu učitelskému ústavu v Brně, který se však o ni zprvu musel dělit se starobrněnským státním reálným gymnáziem. V roce 1946 získala objekt do užívání nově vzniklá Pedagogická fakulta MU (v letech 1953-1959 Vyšší pedagogická škola v Brně, v letech 1959-1964 Pedagogický institut v Brně). Sídlo děkanátu fakulty už od roku 1946. (Jiří Pulec)

Poříčí 31

Budova byla postavena v letech 1927-1929 podle projektu ing. arch. Jaroslava Syřiště pro České státní reálné gymnázium na Starém Brně. Pro potřeby středního školství sloužila až do konce 50. let minulého století, kdy ji po zrušení Pedagogické školy pro vzdělání učitelů národních škol získala Pedagogická fakulta MU (tehdy Pedagogický institut v Brně). V roce 1977 byla realizována nadstavba původně třípatrové budovy. V roce 2006 byla na střeše budovy instalována sluneční elektrárna, v té době největší svého druhu v ČR.

Poříčí 9-11

Budova byla postavena v letech 1994-1995 v rámci dostavby areálu Pedagogické fakulty MU. Autory projektové studie byli architekti Vladimír Vychodil a Pavel Kučera, vlastní projekční práce provedl ateliér A 46 pod vedením Jana Nevřivy. Generálním dodavatelem stavby byla firma Mittag Brno. Budova byla vestavěna do proluky, s jejíž zástavbou po potřeby fakulty se počítalo už od roku 1986. Výškově respektuje úroveň římsy historické budovy fakulty (Poříčí 7), na níž tvarově navazuje tradiční sedlovou střechou, do které proniká centrální obloukový arkýř tvořící vertikální dominantu objektu. V proskleném přízemí budovy je instalována monumentální dřevěná plastika Jana Ambrůze Brána vědění. (Jiří Pulec)