Fondy a sbírky
Archiv Masarykovy univerzity spravuje fondy o celkovém rozsahu 2 600 bm. Podle charakteru archiválií je materiál kategorizován do čtyř základních skupin:
- úřední fondy
- osobní fondy
- fondy spolků, vědeckých společnosti a společenských organizací
- sbírky
V současné době je v archivu uloženo celkem 36 „úředních“ fondů, vzniklých přímou činností Masarykovy univerzity, jejích fakult a dalších součástí. Jeden z těchto fondů je celostátního charakteru (fond České konference rektorů, jejíž kancelář působí na Masarykově univerzitě). Celkový rozsah těchto fondů je 2 067,65 bm.
Osobní fondy
František Trávníček, Josef Šafařík, Oleg Sus, Otakar Borůvka, František Weyr, Vladimír Úlehla, Josef Macůrek, Dušan Jeřábek, Antonín Přidal, Albert Kutal, Arne Novák, Otakar Teyschl, Matyáš Lerch... 142 fondů
Důležitými prameny nejen k dějinám univerzity, dějinám vědy a kultury, ale v neposlední řadě i pro biografie samotných původců těchto fondů, jsou písemné pozůstalosti významných osobností české vědy a kultury, převážně z řad pedagogů Masarykovy univerzity. Takových archivních celků uchovává Archiv MU v současné době celkem 142 o souhrnném rozsahu 301,51 bm.
K nejrozsáhlejším osobním fondům patří písemné pozůstalosti Františka Trávníčka, Vladimíra Úlehly, Vladislava Kruty, Josefa Macůrka, Lubomíra Nového, Otakara Borůvky či Olega Suse. Mimořádnou hodnotu ale mají i některé osobní fondy menšího rozsahu – například pro dějiny české kultury a českého myšlení ve 20. století má vedle pozůstalosti Olega Suse velký význam i menší fond filozofa Josefa Šafaříka, který, vedle hodnotné korespondence (Václav Havel, Jaromír John, Jan Koblasa, Petr Mikeš, Otto Stritzko, Josef Topol, Milan Uhde a další) a rukopisů a strojopisů prací samotného původce fondu, obsahuje i rozsáhlou sbírku samizdatů a dalších rukopisů a strojopisů cizích autorů.
Badatele, zabývající se dějinami kultury a vědy v první polovině 20. století, zaujme například fond anglisty Františka Chudoby, především jeho korespondence s rozsáhlými soubory dopisů R. W. Setona-Watsona, F. X. Šaldy a Arna Nováka. Zajímavé jsou ale i listy dalších korespondentů – například Františka Bílka, W. J. Bowringa, Jakuba Demla, Leoše Janáčka, Aloise Jiráska, Petra Křičky, Jaroslava Kvapila, Prokopa Laichtera, J. S. Machara, Bernarda Parese, Simeona Pottera, Václava Rabase, Karla Svolinského, Maxe Švabinského, Františka Táborského a dalších.
Fondy spolků, vědeckých společností a společenských organizací
spolky posluchačů, akademické a oborové společnosti, ROH, ČSM, SSM, KSČ, stávkové výbory, Masarykova společnost, Matice moravská, Moravskoslezská akademie věd přírodních... 49 fondůTřetí skupinu fondů Archivu MU tvoří dokumentace činnosti vědeckých, stavovských a studentských spolků, a také společenských organizací působících na univerzitě. Z fondů vědeckých společností je jak významem svého původce, tak i obsahem dokumentace nejzávažnější fond Moravskoslezské akademie věd přírodních, jež bývá řazena mezi právní předchůdce Československé Akademie věd. Fond obsahuje i osobní spisy členů společnosti s evidencí jejich publikační činnosti.
Mezi dokumentací studentských spolků vynikají tři fondy spjaté s Filozofickou fakultou MU – Spolek posluchačů filozofie MU v Brně, Spolek posluchačů filozofie UJEP v Brně a Stávkový výbor Filozofické fakulty UJEP v Brně, které obsahují závažné prameny k zásadním mezníkům ve vývoji brněnské univerzity – k letům 1948, 1968 a 1989. V současnosti je v Archivu MU uloženo 49 spolkových fondů o rozsahu zhruba 27 bm.
Sbírky
fotografie, negativy, filmy, obrazy, busty, medaile, tisk... 13 sbírekArchivní dokumentaci doplňuje celkem 13 archivních sbírek, z nichž většina vznikla vlastní sbírkovou činností archivu. Jejich celkový rozsah je 102,84 bm. Jde zejména o tři rozsáhlé sbírky fotografické, sbírku historické dokumentace, periodického tisku, sbírky obrazů a byst, filmů a videozáznamů, medailí atd.
Pozoruhodná je i jediná sbírka, která vznikla mimo archiv – Sbírka válečných vzpomínek, kterou shromáždili historici filozofické fakulty František Mainuš a Zdeněk Konečný na základě výzev v sovětském tisku. Soubor dokumentace, který tvoří nejen vzpomínky prostých vojáků, kteří osvobozovali Československo, ale i memoáry profesionálních historiků, je uložen ve 23 kartónech.