Lékařská fakulta
Úvoz 33 / Údolní 53
Při ustavení Masarykovy univerzity získala nová vysokoškolská instituce rozsáhlý areál kasáren mezi ulicemi Údolní, Úvoz a Tvrdého. Úpravy tohoto objektu se staly vůbec první významnou stavební realizací pro potřeby nové univerzity. Mezi dvěma neorenesančními kasárenskými bloky lemujícími ulici Údolní a Úvoz byl roce 1920 pod projekčním vedením architekta Miloše Lamla zřízen nový nárožní trakt, který oba bloky vzájemně spojil. Do uličního průčelí novostavby byl umístěn Anatomický ústav Lékařské fakulty s pitevnami a šatnami. Z uličního pohledu nevelké přízemní budově však objemem i významem dominuje její dvorní trakt, ve kterém byla vybudována reprezentativní posluchárna. Velkorysá, v interiéru osmistěnná stavba vystupuje do dvorního průčelí jako pentagon. Auditorium se právě díky své velkorysosti stalo prvním reprezentativním sálem Masarykovy univerzity, shromaždištěm akademické obce v době jejího konstituování. I rektorát Masarykovy univerzity našel své první sídlo právě ve zdejším rozlehlém areálu, který Lékařské fakultě sloužil k umístění teoretických ústavů, zatímco kliniky si svá pracoviště zřídily v Zemské nemocnici u sv. Anny na ulici Pekařské. Po obnovení Masarykovy univerzity v roce 1945 nebylo reálné, aby objekty vysoká škola získala zpět, neboť byly zabrány Rudou armádou. V areálu byl zřízen lazaret a zajatecký tábor. Při hledání prostor pro Lékařskou fakultu v poválečném Brně bylo vyvinuto úsilí o získání vysokoškolských budov po zrušené Německé vysoké školy technické na Komenského náměstí 2 a Joštově 10. Právě zde získala Lékařská fakulta své nové působiště na dalších 60 let, zatímco prvorepublikový areál Lékařské fakulty byl jako náhrada za tyto objekty přenechán VUT, které si zde po odeznění válečných událostí postupně umísťovalo své fakulty: Fakultu strojní, Fakultu elektrotechnickou, Fakultu informatiky a od roku 2016 Fakultu výtvarných umění. Jedinou částí bývalého areálu Lékařské fakulty, jež svému původnímu určení slouží dodnes je Ústav soudního lékařství MU (dnes provozován spolu s Fakultní nemocnicí u sv. Anny) na nároží ulic Trvdého a Všetičkovy. Jedná se o projekt téhož architekta Miloše Lamla, jehož kancelář fungující při Zemi Moravské zajišťovala výstavbu a adaptace objektů nové univerzity. Objekt býv. Anatomického ústavu s auditoriem je chráněn jako kulturní památka, jež tvoří významný doklad brněnské architektonické moderny. (Tomáš Zapletal)
Komenského náměstí 2
Novorenesanční budova z let 1859-1860 postavená podle projektu Ignaze Latzela stavitelem Josefem Arnoldem pro Německou vysokou školu technickou v Brně. Plastickou výzdobu atiky provedl Franz Schwarzer, autorem alegorických soch ve vestibulu byl Joseph Cesar. Koncem 19. století bylo dostavěno zadní křídlo objektu a postavena trojboká budova chemického institutu při Údolní ulici (projektoval profesor německé techniky Ferdinand Hrach). Po zrušení Německé vysoké školy technické v roce 1945 budova ze zákona připadla České technice v Brně, která ji vzápětí směnila (stejně jako budovu Joštova 10) s Lékařskou fakultou MU za její areál teoretických ústavů na Úvoze. Kromě Lékařské fakulty v budově v letech 1951-1960 sídlil i Rektorát MU. Rozsáhlá a nákladná rekonstrukce objektu, kterou si vynutila narušená statika budovy, postavené jako součást reprezentativního bulváru na místě zbořených městských hradeb, proběhla v letech 1998-2000. Součástí úprav byla i instalace bronzové plastiky T. G. Masaryka (autor Vincenc Makovský) před budovou v březnu 2000. (Jiří Pulec)