Zákon o zřízení Masarykovy univerzity
ZÁKON
ze dne 28. ledna 1919, čís. 50 Sb. z. a nař.,
kterým se zřizuje
druhá česká universita.
Na základě usnesení Národního shromáždění se nařizuje:
- §1. V Brně zřizuje se československá státní "Masarykova universita" o čtyřech fakultách: právnické, lékařské, přírodovědecké a filosofické.
- §2. Fakulta právnická prvním ročníkem, fakulta lékařská prvním a druhým ročníkem budiž zřízena počátkem studijního roku 1919-20, fakulta přírodovědecká a filosofická nejpozději počátkem studijního roku 1921-22.
- §3. Konečné umístění a výprava nové university, jejich všech ústavů a klinik ve vhodných budovách k účelu tomu vybudovaných staniž se nejdéle do roku 1930.
- §4. Ministerstvo školství a nár. osvěty se zplnomocňuje, aby vyslechnuvši poradní sbor pro vysoké školy při něm zřízený, vydalo pro dobu počáteční potřebná nařízení.
- §5. Provedení tohoto zákona ukládá se vládě.
- §6. Zákon tento nabývá platnosti dnem, kdy bude vyhlášen. (Tento paragraf není součástí slavnostního výtisku zákona, viz obrázek níže.)
T. G. Masaryk v. r.
Švehla v. r. v zastoupení min. předsedy
Dr. Stránský v. r.
Dr. Rašín v. r.
Stříbrný v. r.
Habermann v. r.
Dr. Vrbenský v. r.
Staněk v. r.
Dr. Winter v. r.
Dr. Zahradník v. r.
Dr. Hruban v. r.
Výklad k zakládací listině
Brněnská univerzita byla zřízena jako druhá česká univerzita zákonem č. 50 ze dne 28. ledna 1919. Její činnost měla být slavnostně zahájena za přítomnosti prezidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka během jeho první plánované návštěvy Moravy a Slezska ve dnech 8. - 10. listopadu 1919. Jedním z bodů připravovaného programu bylo i předání takzvaných zakládacích listin rektorům nově vzniklých brněnských vysokých škol, tj. Masarykovy univerzity, Vysoké školy zemědělské a Vysoké školy veterinární v sále Zemské sněmovny dne 8. listopadu 1919. K této příležitosti byla zhotovena zakládací listina univerzity, psaná na pergamenu, uložená v koženém obalu. Její výtvarné provedení bylo svěřeno profesoru Františku Kyselovi z Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Text listiny zněl:
"Národní shromáždění republiky Československé zřídilo zákonem ze dne 28. ledna 1919, čís. 50 Sb. z. a n. druhou českou universitu v Brně, již nazvala Universitou Masarykovou. Tak splněna byla v prvních chvílích naší samostatnosti dlouholetá potřeba a živá touha po druhém ohnisku národní vzdělanosti a osvěty. Vláda republiky Československé plnící povinnost zákonem tím jí uloženou vykonala veškeré práce přípravné, aby počátkem studijního roku 1919/1920 mohla býti zřízena fakulta právnická ročníkem prvním a třetím a fakulta lékařská ročníkem prvním a druhým. Dnešního dne byla tato universita v přítomnosti prvního presidenta republiky Československé PhDra T. G. Masaryka slavnostně otevřena a odevzdána akademické obci brněnské. Na paměť tohoto byla tato listina podepsána a odevzdána presidentem republiky prvnímu rektoru Masarykovy university JUDru Karlu Englišovi s přáním, aby universita brněnská žila, mohutněla a kvetla v ušlechtilém závodění se starší sestrou pražskou, aby se stala dílnou duchů i srdcí pro všechny syny a dcery našeho národa toužící po pravém vzdělání a aby vysílala ze svých síní pracovníky nadšené činorodou láskou k národu a prodchnuté vůlí sloužiti zemi a státu, jenž ji vytvořil. V Brně, dne ... listopadu 1919".
Na podzim roku 1919 T. G. Masaryk náhle onemocněl a plánovaná návštěva se proto neuskutečnila. Činnost univerzity byla pak zahájena malou slavností dne 11. listopadu 1919. Nepodepsaná listina zůstala uložena na ministerstvu školství a národní osvěty v Praze, odkud ji do Brna přivezl až v roce 1931 profesor Karel Engliš. Akademický senát univerzity se na svém zasedání dne 1. prosince 1931 usnesl požádat T. G. Masaryka o její dodatečné podepsání. Po podpisu měla být listina uložena v nově zřizovaném univerzitním archivu. Žádost akademického senátu a podpis listiny předalo ministerstvo školství a národní osvěty Kanceláři prezidenta republiky dne 14. ledna 1932. Stanovisko prezidentské kanceláře, které bylo předloženo T. G. Masarykovi spolu s listinou, však nedoporučovalo podepsání listiny v navrhovaném znění, protože její text obsahoval údaje, které neodpovídaly skutečnosti. Listina totiž nebyla předána v listopadu 1919 rektoru univerzity Karlu Englišovi a T. G. Masaryk se nezúčastnil zahájení činnosti školy. Kancelář doporučovala, aby k textu listiny byl připojen dodatek, který by údaje uvedl na pravou míru.
Otázka zakládací listiny byla i na pořadu jednání při audienci rektora Rudolfa Vanýska u prezidenta republiky dne 26. května 1933. Za brněnskou univerzitu byl jednáním o listině pověřen jednatel univerzitní archivní komise František Čáda, profesor právnické fakulty. Ten dne 21. června 1933 předložil Kanceláři prezidenta republiky tři varianty řešení. První doporučovala opatřit listinu dovětkem ve znění: "Poněvadž pro chorobu nebylo mi možno tuto zakládací listinu Masarykovy university podepsati a slavnostně odevzdati v Brně zástupcům akademického senátu Masarykovy university, podepsal jsem ji na žádost akademického senátu university dodatečně. Dáno v hlavním městě Praze dne ... roku ... TGM M. P." Čáda sám se však k tomuto řešení neklonil, protože forma by odpovídala spíše protokolárnímu záznamu než slavnostnímu aktu. Podle druhého Čádova návrhu měla být původní nepodepsaná listina opatřena v rektorátní kanceláři poznámkou, proč nedošlo k jejímu podepsání, a uložena v univerzitním archivu. Pro zakládací akt měla být pořízena listina nová, která by slavnostní formou obnovovala - konfirmovala znění zákona z 28. ledna 1919. Čáda navrhl dvě odlišná znění této listiny. Nebyl s nimi však zcela spokojen, neboť si uvědomoval, že nejde o listinu zakládací v pravém slova smyslu, nýbrž o listinu pamětní, k níž lze po tolika letech jen stěží nalézt vhodnou stylizaci. Kromě toho se obával, že by vyhotovení listiny v této podobě nadlouho uvázlo pro průtahy v úředním jednání, a proto navrhl ještě třetí možnost řešení, jímž měl být krátký projev T. G. Masaryka k rektoru a akademickému senátu, který by byl zachycen na pergamenu slavnostním písmem a který by T. G. Masaryk zaslal univerzitě nebo předal rektorovi při pobytu na svém letním sídle v Židlochovicích.
Referent ministerstva školství a národní osvěty Matouš Malbohan posoudil Čádovy návrhy a doporučil třetí variantu řešení. Upřesnil její formu tak, že prezident by měl zaslat rektorovi dopis, ve kterém by projevil lítost, že nemohl z formálních a věcných důvodů podepsat zakládací listinu univerzity, že však se zájmem sleduje její činnost, práci a rozkvět a že jí přeje plného zdaru v jejím dalším působení. Původní zakládací listina měla být s vysvětlujícím doplňkem uložena v univerzitním archivu.
Prezidentská kancelář zvažovala možnost přepsání zákona č. 50 na pergamen. To však nebylo možné realizovat, protože někteří z těch, kteří zákon podepsali, již nebyli naživu. Z návrhů předložených profesorem Čádou se i Kancelář nakonec přiklonila k poslední variantě. Upozornila však zároveň na úskalí spojené s realizací tohoto řešení. Právě v té době navrhla totiž úsporná komise vládě republiky zrušení dvou fakult Masarykovy univerzity, a to fakulty filozofické a přírodovědecké. V době, kdy probíhala jednání o zakládací listině, se vláda k otázce zrušení uvedených fakult ještě nevyslovila. Za těchto okolností se prezidentská kancelář obávala, aby zmíněný dopis T. G. Masaryka nebyl vysvětlován jako pokus o ovlivnění jednání vlády ve prospěch brněnské univerzity. Tato okolnost znamenala definitivní tečku za snahami brněnské univerzity a získání zakládací listiny.
Celá historie kolem zakládací listiny nebyla však nakonec pro univerzitu bez užitku. Počátkem roku 1935 navrhl guvernér Národní banky a současně profesor právnické fakulty Masarykovy univerzity Karel Engliš, aby náhradou za zakládací listinu věnoval T. G. Masaryk univerzitě medaili se svým portrétem. T. G. Masaryk věnoval pak univerzitě rektorský řetěz s medailí, který se stal základem pro pořízení univerzitních insignií.
Samotná zakládací listina zůstala nadále uložena na ministerstvu školství a národní osvěty. V roce 1940 byla uschována v Zemské bance v Praze. Po roce 1945 není o osudu listiny žádných zpráv, údajně měla být zavlečena koncem okupace do Vídně.
Prameny k zakládací listině brněnské univerzity jsou uloženy v Archivu Masarykovy univerzity, v Archivu Kanceláře prezidenta ČR v Praze, v Národním archivu v Praze ve fondu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a zřejmě také v písemné pozůstalosti profesora Františka Čády.